Reakce na Avu DuVernayovou Vráska v čase byl ostře rozdělen. Zdá se, že reakce sestupuje k tomu, zda k vám film, překypující vážností, promluvil na osobní, intimní úrovni. Ti, kteří to chválí, do značné míry nemluví o filmu nebo vyprávění; jsou v tom pro emocionální rezonanci a osobní spojení. Mnoho lidí prostě toto spojení necítilo, a to je v pořádku. Udělal jsem to, hlavně proto, že jsem stále myslel na to, kolik by pro mě ten film znamenal, kdyby existoval, když mi bylo devět nebo deset, věk, kdy jsem četl knihu Madeleine L’Engle.
Stejně jako u mnoha dalších, Vráska v čase pro mě znamenal svět. Nečetl jsem ji několik desetiletí, a tak jsem před několika měsíci knihu vrátil. Dal jsem tomu dost času na to, abych se usadil ve své chronicky hrozné paměti, takže jsem nešel s desítkami, ale co tato část !? srovnání v popředí mé mysli. Přesto byly změny, které film udělal, výrazné. Někteří dávali totální smysl přizpůsobit to, čemu se dlouho říkalo nefilmovatelná kniha. Jsem si jistý, že ostatní byli stejně nezbytní, ale nechali mě cítit, jako by něco důležitého chybělo.
Podívejme se na některé z největších změn románu. Možná bychom mohli vyjasnit některé z důvodů, proč ne každý cítil stejné spojení s filmem jako v případě knihy. ( Spoilery pro knihu i film před námi!)
Murrayové
Specifika rodiny Murrayů se od knihy velmi lišila. Megina dvojčata byla zcela odříznuta, pravděpodobně proto, aby přeplnila zaměření na Meg a Charles Wallace. Nicméně, DuVernay poukázal že pokud se pokračování posunou vpřed v souladu s knižní sérií, která se silně zaměřuje na dvojčata, jsou Murrayové již zavedeni jako úžasná rodina, která si adoptuje děti. Možná tedy existuje prostor pro růst této rodiny.
Obsazení Meg jako dívky smíšené rasy (stejně jako rozmanitost paní a obsazení Charlese Wallace jako adoptivního syna) byla odchylkou od knihy a samozřejmě vždy existovala spousta rasistických trolů kdo by to viděl jako nevýhodu. Ale my tu nejsme pro ně a jejich hrozné názory. Pro tolik čtenářů byla Meg poprvé, co jsme viděli protagonistu jako ona: mladou dívku, jejíž brilantní mysl - věc, která z ní dělá outsidera se svými vrstevníky - končí jako zdroj jejího hrdinství. V jaké Zavolal DuVernay její milostný dopis černým dívkám staví mladé černé dívky do středu tohoto zastoupení. Meg cesta sebepřijetí cítil se tak osobně a tak důvěrně konkrétní, že tato změna jen vylepšila příběh.
Meg
Část Meg, kterou je těžké dát na obrazovku, je její brilantnost. Ano, víme, že Meg je chytrá - génius - ale mohl by film zachytit, jak zvláštní je její mysl? Když jsem ji vykreslil jako vyvrhela mezi svými vrstevníky, připadalo mi to docela normální, průměrná dívčí aktivita, spíše než příběh dívky, jejíž mysl je tak jedinečná, že se prostě nemůže vztahovat k ostatním lidem. A když nemůžeme pochopit úroveň, na které pracuje Megina mysl, jak můžeme porozumět Charlesi Wallaceovi, který v knize dokáže občas číst myšlenky své sestry a kdo rozumí větru, který mluví se stromy?
Měli jste pocit, že mysl filmu Charlese Wallaceho operovala v jiném letadle? Nebo že byl jen zvlášť brilantní?
Paní
Vyobrazení tří paní se bude od knihy vždy lišit, protože tolik, co definuje jejich postavy, je - jako Charles Wallace - jejich nepopsatelnost. Mnoho změn provedených u těchto tří žen je povrchních: jejich oblečení nebo použití moderních citací paní Who. (I když přiznávám, že jsem nebyl citově připraven vyslechnout její citát.) Hamilton .) Ale v knize Calvin popisuje všechny tři jako strážné anděly a posly Boží. Ve skutečnosti je v románu spousta zmínek o Bohu. Což nás přivádí k další velké změně…
Náboženství
Když přemýšlím o tom, jak moc jsem tuto knihu jako dítě miloval, nevzpomínám si vůbec na to, že jsem si všiml náboženských prvků. Ale při opětovném čtení to bylo docela zřejmé. To není Letopisy Narnie, ale Meg se říká, že byla povolána Bohem k jejímu současnému účelu, jako inspirace jsou použity biblické verše a celá bitva dobra proti zlu byla docela pevně zakořeněna v křesťanském kontextu.
Jsem za to, že vynechám náboženství mimo dětskou zábavu, ale v tomto případě se nezdálo, že by bylo něco nahrazeno, takže všechno - od toho, co jsou paní a proč jsou tady, až po povahu zla postavy bojují - chybí jim specifičnost, kterou by mohla použít.
Když už mluvíme o ...
malá dívka nevěsta halloween kostýmy
IT a temnota
Okamžitým rozdílem mezi knižním IT a filmovým IT je jeho vzhled, přičemž první vypadá jako obrovský mozek a druhá jako strašidelná masa tmavých úponků. Ale zdá se to bezvýznamné. No, tak nějak. K tomu se ještě vrátíme.
Ve filmu je temnota, se kterou naši hrdinové bojují, zodpovědná za negativní emoce na Zemi. To je důvod, proč se průměrná dívka od vedle oboří na Meg a proč, jak se dozvídáme, tato sousedka bojuje se svou vlastní sebeúctou a možnými poruchami jídla. Proto je k němu Calvinův otec krutý. Je to zdroj destruktivního chování lidí.
V knize je síla Black Thing udržována poměrně neurčitě, a proto je tak děsivá. Je to vše pohlcující stín a děsivá prázdnota. A stejně jako v knihách je téměř nepopsatelný, kromě toho, jak to dává postavám pocit, což je zcela bez naděje. Temnota byla mým prvním pochopením hlubokého smutku a deprese. IT filmu vypadá strašidelně, ale kniha Black Thing mě ochladila způsobem, který jsem nikdy nezažil.
Teta bestie a všechno po ní
Ve filmu, když se pan Murray snaží tesserovat bez Charlese Wallace, který je stále pod kontrolou IT, ho Meg zastaví. V románu je úspěšný a on, Meg a Calvin se přeskupili na planetě zvané Ixchel. Tam Meg inklinuje k tvoru zvanému teta bestie. (Musí se také pokusit vysvětlit temnotu druhu bez viditelného zraku, což čtenářům pomůže pochopit, jak mocná je tato síla.)
Jennifer Lee, která napsala scénář, hovořil o vynechání filmu tety bestie a její vysvětlení dává naprostý smysl. Jak říká, teta bestie byla součástí knihy, která poskytovala podporu, ale poskytla také odpověď. Byla to cesta, kterou jsme přepracovali, kde nikdo nedá Meg odpověď. Musí to najít sama. Navíc pravděpodobně nepřidává do běhu dalších 20 minut.
Ale opět, při odstraňování příběhu knihy, je její nahrazení zmatené.
Zaprvé, i když chápu touhu pana Murraye spěchat sakra z tohoto místa, které bylo jeho vězení na čtyři roky, jeho ochota opustit Charles Wallace byla bezcitná. V knize vidíme, jak dodržuje slovo a vrací se pro svého syna. Ve filmu je těžké nesdílat Meginu nedůvěru, že to bude možné, což znamená, že musíme věřit, že pan Murray je připraven opustit svého syna.
V knize i filmu je to Charlesova láska, která zachrání Meginu lásku. V originále jí řekli, že má jednu zbraň, se kterou bojuje proti IT, a je to něco, co nemá. Skutečnost, že její zbraní nakonec byla láska, zapadá do širšího, zdánlivě paradoxního poselství knihy: že tento svět si jasně váží intelektualismu, ale ten čistý intelekt je také darebák. Bezmyšlenkovitá inteligence je to, proti čemu hrdinové neustále bojují: Charles Wallace je hypnotizován monotónním přednesem časových tabulek, protože tento čin je zatím pod jeho brilantností; v knize je Meg učiteli považována za pomalé učení, protože ji nutí dělat matematické problémy dlouhou dobu a ona chce jen nechat svou mysl běžet napřed. Mezi mozkem (jak bylo původně vyobrazeno IT) a tím, co s ním může člověk dělat, je obrovský rozdíl.
Kniha oslavuje svobodné myšlení, kreativitu a inteligenci, která předčí jazyk. Film oslavoval lásku. A i když je to skvělé poselství, zjistil jsem, že mi chybí složitost vize knihy.
A co vy všichni? Co vám z knihy chybělo (nebo neuniklo)? Byly tam změny, které se vám líbily? Řekněte nám své myšlenky!
(obrázek: Disney)
